Můj příběh

Věřím, že každý z nás má naprosto jedinečný příběh života. Ten můj je o touze po svobodě, odvaze a o splněných snech.

 

Od malička jsem byla zvídavá a chtěla věcem porozumět. Lákalo mě cestování a poznávání života jiných kultur. Učila jsem se několik světových jazyků, vystudovala zahraniční obchod a úspěšně zakončila magisterské studium ekonomie. To vše nastartovalo mou bleskovou kariéru v České republice a později v Německu. Do Německa jsem odešla za prací pro centrálu nadnárodní společnosti v automobilovém průmyslu. Měla jsem ideální platové podmínky, zajímavé mezinárodní projekty, skvělého šéfa i kolektiv. V létě jsem oslavila mé 30-té narozeniny a 6 měsíců nato jsem vyhořela. Fyzicky i psychicky jsem se zhroutila. Zhruba rok a půl před tím, než se to stalo, jsem začala pociťovat zdravotní problémy jako časté nachlazení, nespavost a bolesti zad. Přestávala jsem mít chuť do života a cítíla se více a více prázdná. Byla jsem vyčerpaná. Nic z toho mě však nedovedlo zastavit. Někdy jsem si dokonce přála onemocnět nějakou vážnou chorobou, která by mě donutila změnit můj život. 

 

V lednu roku 2012 jsem díky mým dobrým výsledkům dostala novou smlouvu s pracovním úvazkem pouhých 35 hodin týdně a zvýšeným platem. Právě jsem se vrátila z vánoční dovolené v Čechách. Naše oddělení tenkrát procházelo zásadní transformací. Tlak se zvyšoval a tak mé částečně dobité baterky z dovolené se během dvou týdnů úplně vyčerpaly. Nikdy nezapomenu na můj poslední den v práci. Seděla jsem za počítačem a viděla jsem, jak na obrazovce přibývají emaily, ve kterých byly stížnosti, že věci nefungují tak, jak by měly a které si vyžadovaly okamžité řešení. Do toho zvonil telefon. Bylo mi zle. Nebyla jsem schopná nic dělat. Ten den, když jsem jela z práce domů, tak se stalo něco zásadního. Měla jsem pocit, že mé auto neřídím já. Byla jsem mimo a nepamatovala jsem si, jak jsem se domů dostala. Zabouchla jsem za sebou dveře a zhroutila jsem se. V hlavě mi zněla jediná věta: Už se tam nemůžu vrátit! A další věta: Co budu dělat? Co teď?

 

Bylo mi jasné, že jediný, kdo můj stav pochopí bude někdo, kdo podobnou situaci zažil. Třesoucím se hlasem jsem zavolala svému známému, koučovi, který mi doporučil zajít k doktorovi a dát si pár dnů oddech. Doktor mi diagnostikoval syndrom vyhoření. Fyzické a psychické zhroucení na základě dlouhodobého stresu, které vedlo k absolutnímu vyčerpání - vyhoření. Když jsem se od něj vrátila, sedla jsem si v obýváku na zem a pohltil mě smutek, pláč a zoufalství. Byla jsem na dně. Měla jsem pocit, jakoby někdo umřel. Cítila jsem, že něco skončilo a v budoucnosti jsem viděla jen černo. Cítila jsem bezmoc. Dnes vím, že jsem to byla já, kdo umřel. Ta Lucie, kterou jsem až doposud byla, ten den umřela. Měla jsem hrozný strach, nevěděla jsem co budu dál dělat a jak budu žít. V tomhle zoufalství jsem strávila několik dnů. Chtěla jsem být sama, nebrala jsem telefony a nevycházela jsem ven. Přestala jsem jíst a běžné úkony jako obléknout se, umýt se atd. mi přestaly dávat smysl. Nakonec to byl kurz španělštiny, který mi pomohl. Bylo to něco, co mě bavilo a co jsem dělala pro sebe. Nechtěla jsem kurz propásnout, a tak se nakonec stal motivací obléci se a vyjít z domu. Začalo pro mě svítat malé světýlko. Další dva týdny jsem se procházela po lese a snažila se být v klidu

Moc jsem nechápala, co se se mnou děje, ale bylo mi jasné, že nemůžu ve firmě zůstat a že nechci žít v Německu. Stále více mi bylo jasné, že JÁ jsem ta osoba, co musí změnit můj život. Rozhodla jsem dát v práci výpověď. Bála jsem se reakce mého šéfa. Na okamžik, kdy jsem mu předávala výpověď (z nové smlouvy!) nikdy nezapomenu. Byl to jeden z nejtěžších momentů v mém životě. Myslím, že mé rozhodnutí tenkrát bylo tak jasné, že k mému překvapení šéf neodporoval. Naopak. Podpořil mě a nabídl mi pomoc. Rozhodla jsem se přestat můž život ,,přežívat” a začít ho opravdu ŽÍT!

 

Vždycky jsem hodně cestovala. Fascinovalo mě poznávání jiných míst a myšlení a zvyky jiných kultur. Neodvažovala jsem se však cestovat sama. V momentě, kdy jsem vyhořela se celý můj život změnil a já jsem neměla co ztratit. Dodnes nevím, kde se ve mě ta odvaha vzala! Rozhodla jsem se vycestovat sama do Kostariky s batohem na zádech. Bydlela jsem v hostelech a najednou jsem měla pocit, že mi je 20! Potkala jsem spoustu inspirativních lidí, kteří si plnili své sny a žili krásný život. Vstřebávala jsem všechny příběhy jako houba. Stále jsem ještě nevěděla, co si počnu se svým životem. Jedno mi však bylo jasné! Pokud si nebudu života užívat a živit se prací, která mě naplňuje, nikdy nebudu šťastná!

 

Zároveň jsem chápala, že pokud se nezačnu zajímat o to co se mi opravdu během mého vyhoření stalo a proč se to stalo, bude se to v budoucnosti opakovat. Tenkrát jsem se již rok zabývala metodou The Work od Byron Katie, se kterou jsem se v Německu seznámila. Dnes mohu s klidem říci, že mi tato metoda zachránila život! Neboli mi vrátila můj život zpět. 

 

Plnění mých vlastních snů se zdálo být od toho momentu prioritou! A tak jsem začala s tím prvním: přestěhovat se do Barcelony. Bylo mi jedno, čím se budu živit. Měla jsem zbytek mých úspor. Slevila jsem ze všech mých požadavků, naučila se žít ze 100 Kč na den a bydlela v bytě s dašlími čtyřmi lidmi. Koupila jsem si rezavé kolo za 40 Euro a byla nejšťastnější na světě! Začala jsem pracovat na mých internetových stránkách (na těch, které právě čtete) a přitom jsem se poohlížela po práci servírky. Zhruba po měsíci za mnou přišla žena, která se dozvěděla, že se zabývám metodou The Work a požádala mě, zda bych u ní v centru mohla uspořádat seminář. Můj první seminář byl ve Španělsku! 

 

Hned jsem věděla, jak s vydělanými penězi naložit. Splnit si můj další sen - navštívit Byron Katie (zakladatelku metody The Work) v Kalifornii! Prodala jsem své auto a měla tak dostatek peněz na cestování i na seminář Katie, který jsem se rozhodla navštívit. 

 

Moje kamarádka přišla s nápadem, že za mnou přiletí a společně se vydáme na Hawai’i. Na účtě jsem už neměla moc peněz a tak se mi její nápad zdál bláznivý. Pár týdnů v teple mě ale lákalo. Rozhodla jsem se, že to nějak zvládnu. Budu spát v autě a ušetřím na jídle. Kamarádka nakonec nepřiletěla, a tak jsem se rozhodla vydat se do nepoznaného ráje sama. Jeden z havajských ostrovů - ostrov Kaua'i mě od prvního okamžiku učaroval. A tak se zrodil další sen - žít na Hawai'i a poznávat havajskou kulturu. Byla jsem však bez peněz a tento sen byl pro mě v nedohlednu.

 

Vrátila jsem se zpět do České republiky. Věděla jsem, že mám začít pořádat semináře a předávat dál tuto metodu, která mi změnilat život. Přestože mě nikdo neznal a většině lidí ani metoda The Work nic neříkala, téměř každý termín, který jsem vypsala, se mi naplnil. Nikdy jsem nechtěla mít kancelář a tak jsem hned od začátku nabízela individuální koučink přes Skype. 

 

Během následujícího roku jsem měla to štěstí se na Hawai’i a do Kalifornie ještě jednou podívat a v zimě roku 2014 jsem se na Hawai’i odstěhovala. Přihlásila jsem se ke studiu hawaiiského jazyka a kultury na University of Hawai’i. Toto místo, jeho neuvěřitelná síla, myšlení a tradice havajské kultury mě posunulo ve vnímání světa a vztahu člověka s přírodou. Mým životním posláním se stalo plnit si mé sny a pomáhat na této cestě ostatním. Prošla jsem zásadní životní transformací (i když ta ve skutečnosti nikdy nekončí) a teď touto transformaci - proměnu - nabízím i ostatním.

 

Ať už mými semináři, individuálně, články na blogu, videi nebo sdílením na mém Facebooku. Pracuji také na své knize a maluji obrazy.

 

Mým životím posláním je ukázat, že je monžné žít naplněný život a plnit si sny, ať už je naše výchozí situace jakákoliv. 

 

SEMINÁŘE a další události - klikněte ZDE

 

 

INDIVIDUÁLNÍ KOUČINK - klikněte ZDE

 

 

 

 

My status